Sůl, tedy chlorid sodný (NaCl), se v chovu ryb používá z mnoha důvodů. V chovu KOI jde o silně diskutované téma, protože používání soli stejně jako jakéhokoli léčiva, má řadu pozitivních efektů, ale může mít i zřetelné negativní účinky. Jak na ryby, tak i na biochemické procesy v jezírku. Rovněž korozivní účinky soli na technologiích jezírka, nejsou při dlouhodobém používání zanedbatelné.
Výhodou soli je, že jde o snadno dostupnou a poměrně levnou chemikálii, která je navíc neškodná pro člověka, takže nehrozí zdravotní rizika během manipulace.
V chovu KOI se zásadně používá potravinářská sůl bez přídavku jódu, který negativně ovlivňuje hormonální systém ryb. Ani přídavek fluoru a dalších látek není žádoucí.
Důvody použití soli v jezírku s chovem KOI
- Léčebné:krátkodobé či dlouhodobé antiparazitární a protiplísňové koupele a hojení ran
- Preventivní: podpora slizotvorby (zvýšení imunity), zvýšení osmotického tlaku prostředí, snížení stresu
- Technologické: ozdravění prostředí, boj s řasami, desinfekce
Poznatky z praxe s použitím soli v jezírku s kapry KOI
1.Sůl může zachránit KOI před uhynutím v případě vysokých hodnot nitritu (NO2)ve vodě z důvodů např. kolapsu biologického filtru, zabíhání nového jezírka, poškození filtru nebo při použití některých léčiv, zejména antibiotik. Získáme tak čas k odstranění problémů vyvolaných zejména selháním technologie nebo onemocněním ryb. Pokud je ve vodě i malá koncentrace soli, tak mohou ryby přežít i vysoké hodnoty jedovatého nitritu, kdy by za normálních okolností nastal úhyn.
– Velmi zjednodušeně spočívá princip v tom, že nitrit a chlorid si konkurují v „obsazení“ tzv. chloridových buněk v žábrách a pokud jsou buňky obsazeny chloridem, tak nemá přístup nitrit a nemůže způsobit otravu. Samozřejmě hraje i roli přítomnost kyseliny dusičné, kondice ryby a řada dalších faktorů, které zatím nejsou přesně vědecky určeny. Ale sůl hraje rozhodující roli.
2. Sůl snižuje negativní vliv patogenních bakterií a plísní, které by jinak mohli způsobit vážné nemoci v chovu.
3. Sůl ulehčuje tzv. osmózu, protože zvyšuje osmotický tlak vody a tím ulehčuje KOI udržování správné hladiny soli v krvi ( cca 0,9 % ), což stojí KOI hodně energie, jež se mu pak nedostává v kritických situacích vyvolávající onemocnění. To je možné, např. při stresu vyvolaného např. špatným chemismem vody, střídáním teplot o více než 2 °C, po špatném přezimování, napadením parazity apod. Největší zátěž pro ryby je přidáním nových ryb do chovu, kdy bychom vždy měli přistoupit k nasolení vody.
4. Sůl rozpouští poškozený sliz na povrchu ryby a přispívá ke tvorbě nového, zdravého. Tím zvyšuje odolnost ryby zejména proti parazitům a jiným negativním vlivům. Sliz je pro rybu mimořádně důležitý a ryba by se neměla brát suchou rukou. Sliz např. zastavuje krvácení při poranění, jsou zde čichové a chuťové buňky. Dobrá slizotvorba brání proti proniknutí infekce a parazitů, pomáhá také orientaci v hejnu atd.
5. Při tzv. naježení šupin z důvodu infekční vodnatelnosti, pomáhá vysoká koncentrace soli k odvodnění organismu a srovnání do normálního stavu.
6. V případě poškození žaber(hlenovitý šlem na žábrách ), může krátkodobá koupel v soli výrazně rybě ulevit, aby mohla lépe přijímat kyslík a vylučovat amonium. Používá se koncentrace 10 až 30 g na 1 litr vody. Do vody se vloží KOI a postupně se přidává nerozpuštěná sůl až do nejvyšší koncentrace. Voda se musí vzduchovat a ryba bedlivě pozorovat. V případě, že se začne naklánět na stranu je potřeba lázeň ihned ukončit. Některé ryby tuto léčbu nesnáší a dochází k úhynu. Koupel by se měla opakovat 3 x ve 3 dnech po sobě. Pro ryby, které jsou labilní, jsou vážně nemocné, projevují nedostatek energie po zimním období nebo trpí tzv. spavou nemocí, je lepší dlouhodobá koupel. Veterináři používají v odůvodněných případech i tzv. ultrakrátkou koupelv koncentraci 80 – 100 g na 1 litr vody pod dobu 10 vteřin.
7. Solí lze zabránit výtěru ryb,pokud se rozhodneme, že nenecháme ryby vytřít.
8. Zejména krátkodobou koupelí můžeme ošetřit rybu napadenou parazity a plísněmi. S vyšší účinností pro rody Cryptobia, Ichtyobodo,Chilodonella a s nižší účinností pro rody Dactylogyrus,Gyrodactylus a Argulus,aniž bychom museli dávat do nádrže drastické chemikálie, ohrožovat zdravé ryby nebo poškozovat biologickou filtraci.
9. Solí můžeme do značné míry vyřešit problémy s vláknitou řasou, aniž bychom použili biocidy nebo agresivní chemikálie poškozující obsádku. Zpravidla je však třeba pracovat s vyšší koncentrací tj. 0,5 až 0,6 %.
10. Pro řešení nenadálých problému v chovu (na jaře, nákup nových ryb, onemocnění ryb apod.), je doporučená koncentrace 0,5 až 0,6 % po dobu cca 2 týdnů. Na 0,6 % lze zvýšit koncentraci na dobu max. 1 týdne. Po tuto dobu měníme vodu, držíme stálou teplotu a podle objemu vyměněné vody přidáváme sůl, abychom udrželi stanovenou koncentraci. Kdo pracuje se solí, musí disponovat přístrojem na měření salinity. Je li potřeba sůl v jezírku držet déle a je-li indikována nižší koncentrace, např. 0,3 %, je možné tuto koncentraci v jezírku držet i několik týdnů. Výměnou vody lze sůl z jezírka postupně zcela odstranit.
Koncentrace 0,5 % znamená, že na 1 000 l vody dáme 5 kg soli. / 1 kg = 1 000 g /
11. Nižší koncentraci soli, např. 1 – 3 kg na 1 000 l / tj. 0,1 – 0,3 % / můžeme použít, pokud v jezírku naměříme vysoké hodnoty nitritu NO2. To je běžné zejména při zabíhání nového jezírka nebo při poškození biologického filtru léčivy apod. Můžeme tak zabránit otravě ryb. V takovém případě je možné a vhodné dlouhodobě držet v jezírku nízkou koncentraci soli, tj. cca 0,1 – 0,2 %.
12. Sůl, přes veškeré výhody, nemůže nahradit nejúčinnější prostředek péče o zdraví ryb a to pravidelnou výměnu vody v jezírku. Maximálně na úrovni 15 – 30 % týdně. Proto při nasolení jezírka pokračujeme ve výměně vody a sůl průběžně doplňujemes ohledem na objem vyměněné vody. Pro orientaci uvádíme:
Když máme v jezírku koncentraci 0,3 %, tj. 3 kg na 1 000 l a vyměníme v týdnu 10 % vody tak, nám klesne koncentrace soli na 2,7 kg na 1 000 litrů. Když pokračujeme a druhý týden vyměníme zase 10 % vody, tak klesne obsah soli na 2,43 kg na 1000 l, po třetím týdnu klesne koncentrace na 2,187 kg na 1000 l a tak dále. Sůl se z vody sama neodbourá a je nutno vodu kompletně vyměnit.
Výměna vody je nejúčinnější a nejlevnější prostředek péče o zdraví ryb, který máme k dispozici.
POZOR:
1. Používá se potravinářská sůl bez jódua bez fluoridu nebo jiných přísad.
2. Sůl je jedno z neužitečnějších léčiv a proto je potřeba ji používat pouze v odůvodněných případech. V žádném případě nelze doporučit, držet v nádrži maximální koncentraci delší dobu, než je nutné nebo pouze z preventivních důvodů. Nadměrné používání soli znamená, že se do budoucna zbavujeme možnosti použití jednoho z nejúčinnějších léčiv (podobně jako u antibiotik).
3. Dlouhodobé užívání soli v jezírku zvyšuje např. opotřebení čerpadel a opotřebení veškeré technologie.
4. Některé rostliny sůl těžko snášejí, např. lekníny. Obvykle však nedochází k těžkému poškození, ale jen omezení růstu a rostliny se postupně zlepší.
5. Pokud je v odchovné nádrži nebo jezírku obsažena sůl, nelze používat některé léky nebo chemikálie(např.formaldehyd ).Některé druhy okrasných ryb sůl velmi špatně snáší. Při smíšeném chovu s kapry KOI je lepší informovat se o jejich případné intoleranci.
6. Pokud se sůl z nějakého důvodu dostane vysoké koncentraci do biologického filtru, může poškodit nitrifikaci.Častou chybou je nesprávná aplikace soli do jezírka, kdy se ještě nedisociovaná dostane ve vysoké koncentraci do filtru. Proto sůl dáváme do jezírka postupněa na vhodné místo třeba 2 – 3 dny, než dosáhneme požadované koncentrace. Sůl nerozpouštíme, ale sypeme ji na hromádku v místě, kde voda málo proudí.
7. Pokud ve filtru nebo v nádrži používáme zeolit, musí být tento z nádrže bezpodmínečně odstraněn před přidáním soli.Jinak hrozí náhlé vyloučení velkého množství amonia nashromážděného v zeolitu a rybám hrozí nebezpečí prudké otravy a úhynu.
8. Zkušení veterináři uvádějí, že problémy s koupelí v soli mají některé variety KOI – zejména Tancho, Kohaku, Sanke, Shiro Utsuri.
